|
|
love rhymes with fuck you
Bražina, Jan ; Pěchouček, Michal (oponent) ; Mazanec, Martin (vedoucí práce)
Ve své práci zhmotňuji osobní prožitky, vzpomínky a představy o budoucím životě. V souvislosti s nimi dále tematizuji i heteronormativitu vztahů diktovanou společností mladým lidem. Ve své tvorbě se uvedenými tématy zabývám prostřednictvím intuitivní práce s textilem, kdy se snažím skrze tento materiál vyjádřit své pocity, ve kterých tíhnu k domácímu a klidnému zázemí. V průběhu minulého roku jsem začal s projektem, který původně nesl název Hydroponic Love, v němž jsem se vypořádával s vlastním selháváním ve vztazích a budoval pouto k neživým předmětům za účelem ukojení své touhy po lásce. Skrze tuto etapu jsem postupně rozvinul své téma a rozpracoval představu o lásce, která může přecházet až v nebezpečnou posedlost. Projekt se nakonec rozšířil na čtyři části, ve kterých jsem rozpracoval několik podtémat, která se již nevěnovala jen mým osobním tužbám a selháním, ale i s nimi souvisejícímu širšímu společenskému kontextu.
|
|
|
Sémiotická "etnografie" Deleuze a Guattariho a ne-standardní animismus
Šír, David ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Výchozím bodem práce je pojetí domorodého animismu, který Félixe Guattariho v pozdním díle na sklonku života uchopil jako formu subjektivity fungující skrze odlišné režimy znaků než "moderní". Animistické sémiotiky jsou "polysémické" a "trans- individuální," přičemž namísto stavění ostrého rozdělení sfér "přírody" a "kultury" zabydlují realitu "kolektivními entitami napůl-věc napůl-duše, napůl-člověk napůl-zvíře, stroj a tok, hmota a znak." Cílem většiny textu je posléze především stopování těchto sémiotik napříč společným dílem Deleuze a Guattariho. Po úvodním vyznačení kontextu Deleuzeho filosofie a jejího specifického "obrazu myšlení" a výkladu základních pojmů se zaměříme na popis a komparaci sémiotických "etnografií" Anti-Oidipa a Tisíce plošin. První díl sleduje napříč "universální historií" způsoby hominizace (polidštění) člověka ze stavu přírody pomocí rozličných forem zápisu, jimiž se konstituují společnost a kultura. Těchto způsobů je více, a neprobíhají tedy jen pomocí jazyka. V limitní zkušenosti schizofrenie autoři Anti-Oidipa nacházejí moment předcházející tyto historicky podmíněné formy hominizace. Oproti tomu druhý díl sleduje pluralističtější a méně antropocentrický obraz: ústřední roli zde získávají asignifikantní sémiotiky ne-lidského afektu - tedy stávání- se - procházející...
|
|
|
Afekt a výraz v osvícenské společnosti
Smyčka, Václav ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent)
Tato práce se zabývá proměnami způsobu vyjadřování a výrazu emocí v druhé polovině 18. století. Jejím cílem je prozkoumat provázanost výuky jazyka, funkce medií, antropologických představ a způsobů vyjadřování emocí na prahu osvícenství. Široké pozadí tohoto hledání bude tvořit proces rozpouštění rétorické tradice. Praktické zkoumání takto rozsáhlého pole pedagogického, jazykovědného a morálního diskurzu se pak soustředí na výuku řečnictví v kolegiu Karla Heinricha Seibta na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze.
|
host ::
RSS.